foto: instagram.com
Rok od úmrtí Alexeje Navalného si Moskva připomněla jeho odkaz. Tisíce lidí si jeho památku připomněly po celém světě, a to navzdory tvrdým represím režimu Vladimira Putina. V Moskvě se u jeho hrobu na Borisovském hřbitově shromáždily stovky příznivců, kteří přinesli květiny a tiché vzpomínky. Navzdory přísným bezpečnostním opatřením a hrozbám zatýkání přišli i zahraniční diplomaté, mezi nimi americká velvyslankyně Lynne Tracyová a zástupce Evropské unie Roland Galharague.
Navalnyj, který byl dlouhodobě jedním z nejvýraznějších kritiků Kremlu, zemřel 16. února 2024 v trestanecké kolonii daleko za polárním kruhem. Ruské úřady tvrdí, že jeho smrt byla způsobena „přirozenými faktory“, avšak jeho rodina i spolupracovníci toto vysvětlení odmítají. Jsou přesvědčeni, že Navalnyj byl zavražděn na základě rozkazu Kremlu. Tento názor sdílí i jeho manželka Julija Navalná, která k výročí zveřejnila dojemné vzpomínkové vyjádření.
Julija Navalná na sociálních sítích uvedla, že ani rok po smrti svého manžela necítí menší bolest. „Není den, kdy bych na něj nemyslela. Nesmála se s ním, nehádala se s ním, nebo se s ním neradila,“ napsala na Instagramu. Na YouTube zveřejnila emotivní video, ve kterém popsala svou hlubokou ztrátu a prázdnotu, kterou po sobě její muž zanechal. „Už 366 dní mi nepřišel žádný dopis. Už 366 dní nás nerozesmál, neviděli jsme ho ani na monitoru,“ uvedla.
Navalná zdůraznila, že její manžel byl vždy inspirací pro své okolí. „I když seděl zavřený v šestimetrovém boxu, našel způsob, jak nás povzbudit a ukázat směr,“ řekla. Připomněla také, že Kreml se i nadále snaží vymazat památku Navalného. „Putin se snaží utajit pravdu o jeho vraždě, snaží se ho vymazat z historie. Ale neuspěje. Bolest, kterou cítíme, nás dělá silnějšími,“ prohlásila.
Při příležitosti výročí smrti Alexeje Navalného zveřejnila Evropská unie prohlášení, ve kterém označila ruského prezidenta Vladimira Putina za osobu nesoucí „konečnou odpovědnost“ za jeho smrt. EU zároveň vyzvala k okamžitému propuštění všech politických vězňů v Rusku a k přijetí dalších sankcí proti těm, kdo se podíleli na pronásledování opozice.
Navalného pohřeb, který se konal 1. března 2024, přilákal desetitisíce lidí. Šlo o jeden z mála projevů otevřeného vzdoru vůči režimu v zemi, kde jakékoli veřejné protesty bývají tvrdě potlačovány. Navzdory přísným bezpečnostním opatřením tehdy lidé skandovali hesla jako „Putin je vrah!“ a „Rusko bude svobodné!“
Navalnyj se stal terčem Kremlu již dříve. V roce 2020 přežil pokus o otravu nervově paralytickou látkou, za který obvinil ruské úřady. Po několika měsících léčby v Německu se v lednu 2021 vrátil do Ruska, kde byl okamžitě zatčen a uvězněn. Jeho věznění nakonec trvalo jen tři roky, než za nejasných okolností zemřel.
Jeho smrt však neznamenala konec odporu proti Putinovu režimu. Navalnyj zanechal hluboký odkaz – nejen jako politik, ale především jako symbol nezdolného boje za svobodné a demokratické Rusko. Mnozí jeho příznivci se snaží v jeho úsilí pokračovat, ačkoli opozice po jeho smrti čelí bezprecedentnímu útlaku.
Jak upozorňuje agentura AP, po Navalného smrti se ruská opozice ocitla v hluboké krizi. Chybí silná vůdčí osobnost, která by sjednotila odpůrce režimu. „Smrt Alexeje byla bodem, odkud není návratu. Zanechal za sebou prázdnotu, kterou nikdo jiný nemůže zaplnit,“ řekl Oleg Ivanov, bývalý Navalného spolupracovník, který po začátku ruské invaze na Ukrajinu emigroval do USA.
Podle něj opozice nyní neví, jak dál. „Alexej byl jedinou nadějí, že Rusko má alespoň potenciálního vůdce, který by mohl sjednotit ty, kdo chtějí změnu,“ uvedl. „Bohužel, momentálně neexistuje nikdo, kdo by se mohl postavit Kremlu s takovou silou a odhodláním, jaké měl on.“
Navalného smrt tak nejen ukázala tvrdost ruského režimu, ale zároveň oslabila opoziční hnutí, které se nyní nachází v nejistotě a hledá nového lídra, jenž by mohl pokračovat v jeho odkazu. A přestože současná situace nevypadá optimisticky, jeho příznivci věří, že jednou přijde den, kdy se jeho sen o svobodném Rusku stane realitou.
Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel ve výši 25 % na dovoz z…
Bývalá první dáma České republiky a renomovaná herečka Dagmar Havlová (71) se na sociálních sítích…
Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se ve Sněmovně vyjádřil k situaci…
Tomio Okamura a trestní stíhání za volební plakáty SPD Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie…
Evropská unie čelí klíčovým geopolitickým výzvám, mezi které patří nejistá bezpečnostní situace a rostoucí regulační…
Po pěti letech se může vrátit prestižní závod Brno MotoGP. Masarykův okruh, který hostil světový…