Putin údajně nechce jen část Ukrajiny. Podle ministra plánuje napadnout další území

foto: instagram.com

foto: instagram.com

Území Ukrajiny je podle bývalého ministra zahraničí Dmytra Kuleby stále terčem ruských ambicí. Kuleba upozorňuje, že Moskva otevřeně usiluje nejen o části regionů, které aktuálně okupuje, ale o celé jejich rozlohy. Mezi oblasti, kterým hrozí úplné ovládnutí ze strany Ruska, patří Charkovská, Chersonská, Záporožská, Doněcká a Luhanská oblast.

Území Ukrajiny jako strategický cíl Ruska

Konflikt na Ukrajině se od svého vypuknutí v roce 2014 soustředil především na východní části země, zejména Doněckou a Luhanskou oblast, kde Rusko aktivně podporovalo separatistické skupiny. V roce 2022 Moskva formálně připojila tyto oblasti spolu s částmi Záporožské a Chersonské oblasti. Podle Kuleby ale současná okupace není konečným cílem Kremlu. „Rusko již otevřeně deklaruje záměr získat celé území těchto oblastí,“ uvedl v rozhovoru pro Kyiv Independent.

Rusko dlouhodobě argumentuje historickými a geopolitickými důvody k rozšíření své kontroly nad ukrajinským územím. Kreml svou rétoriku vystupňoval od zahájení plné invaze v roce 2022, což potvrzuje, že jeho ambice sahají za hranice současných bojových linií.

foto: instagram.com

Proč Ukrajina nesmí ustoupit ze svého území

Kuleba varuje, že jakékoli vzdání se území Ukrajiny ve prospěch Ruska by mělo katastrofální následky. „Pokud se kdykoliv připustí vzdání se současně okupovaných území, znamenalo by to začátek konce ukrajinské státnosti,“ zdůraznil Kuleba.

Prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve představil mírový plán, jehož základem je právě obnova územní celistvosti Ukrajiny podle hranic z roku 1991. Tento plán zároveň předpokládá, že Rusko musí uznat suverenitu Ukrajiny v souladu s rezolucemi Valného shromáždění OSN.

Území Ukrajiny jako otázka přežití státu

Ukrajinská společnost je podle Kuleby jednotná v názoru, že obnova hranic z roku 1991 je klíčem k dlouhodobému přežití země. Přesto bývalý ministr připouští, že při delším trvání konfliktu by se postoje obyvatelstva mohly měnit. „Společnost se časem může naučit žít bez těchto území, ale důsledky pro Ukrajinu jako stát by byly vážné,“ dodal.

Podle odborníků jakýkoliv kompromis v otázce územní integrity může způsobit, že Rusko posílí své agresivní chování nejen vůči Ukrajině, ale také vůči dalším zemím východní Evropy. Proto je podle analytiků klíčové, aby Kyjev zůstal pevný a neustoupil ruským požadavkům.

Situace na frontě a výhled do budoucna

Aktuální situace na frontové linii zůstává stabilizovaná, ale stále dochází k intenzivním bojům zejména v Doněcké a Záporožské oblasti. Západní spojenci Ukrajiny, včetně NATO, podporují zachování mezinárodně uznávaných hranic a trvají na tom, že jakákoli mírová dohoda nesmí znamenat územní ústupky.

Délka války a její řešení zůstávají nadále nejisté. Jedno však zůstává jisté – otázka území Ukrajiny je a bude ústředním bodem nejen ukrajinské politiky, ale také mezinárodní bezpečnosti v Evropě.