Foto: facebook.com
Trumpova politika představuje zásadní obrat od intervencionistické éry prezidenta Joea Bidena směrem k izolacionismu, protekcionismu a radikální reformě hospodářské politiky. Jak se tento návrat Donalda Trumpa s heslem „America First“ odrazí na americké i globální ekonomice?
Trumpova politika, postavená na omezování zahraničního vlivu a důsledném protekcionismu, plánuje uvalit vysoká cla na dovážené zboží, především z Číny. Zavedení cel až ve výši 60 % by mělo chránit domácí výrobce, což sice krátkodobě povzbudí domácí průmysl, ale současně může vyvolat dramatický nárůst cen pro spotřebitele. Odhady uvádějí, že běžná americká rodina by mohla za tyto změny zaplatit navíc až 2 350 dolarů ročně.
Zásadním bodem Trumpovy politiky je také drastické omezení federálních výdajů a byrokracie s cílem financovat rozsáhlé daňové škrty. Snížení korporátní daně z 21 % na 15 % má podpořit investice, nicméně tato opatření mohou zároveň prohloubit již vysoký federální deficit Spojených států.
Krátkodobě by Trumpova politika mohla přinést americké ekonomice impuls. Daňové škrty, deregulace a omezení importu by pravděpodobně stimulovaly domácí produkci a zvýšily HDP. Nicméně dlouhodobě tyto kroky představují značná rizika, zejména v podobě potenciálního vypuknutí obchodních válek s důležitými hospodářskými partnery, jako jsou Čína a Evropská unie.
Historické zkušenosti například z období velké hospodářské krize ve 30. letech varují, že protekcionismus může způsobit pokles mezinárodního obchodu a vést k ekonomické stagnaci, která by se rychle přenesla z USA do celého světa.
Již nyní se USA potýkají s federálním deficitem ve výši 2,1 bilionu dolarů, což odpovídá 7,4 % HDP, a veřejným dluhem dosahujícím astronomických 36,2 bilionu dolarů (127 % HDP). Trumpova politika by podle ekonomických analýz mohla tento problém ještě zhoršit. Nižší příjmy z daní a vyšší výdaje na obranu zvýší tlak na státní rozpočet a dále prohloubí zadlužení. Zvyšování zadlužení navíc bude nutit Federální rezervní systém (Fed) k dalším nákupům státních dluhopisů, což může výrazně posílit inflační tlaky v ekonomice.
Zvyšování cel a deportace nelegálních migrantů mohou vést ke krátkodobému růstu domácích mezd a investic do domácí produkce. Z dlouhodobého hlediska však tyto kroky pravděpodobně povedou k růstu inflace, což sníží kupní sílu amerických domácností. I když dolar může zpočátku posílit, dlouhodobá inflace by mohla destabilizovat ekonomický růst a snížit konkurenceschopnost Spojených států na globálním trhu.
Jedním z nejvýznamnějších rizik Trumpovy politiky je potenciální ohrožení dominantního postavení amerického dolaru jako světové rezervní měny. Trumpovy hrozby uvalit až 100% cla na zboží ze zemí BRICS, pokud by tyto státy nahradily dolar, mohou vést k odklonu od dolaru jakožto globální rezervní měny. Oslabení role dolaru by výrazně omezilo možnosti USA financovat svůj deficit a vedlo k nestabilitě na finančních trzích po celém světě.
Součástí hospodářské strategie Trumpovy politiky je rovněž podpora trhu s kryptoměnami, jehož hodnota se pohybuje kolem 2 bilionů dolarů. Tento trh, který je značně spekulativní a neregulovaný, přináší další nejistoty a rizika. Odborníci upozorňují, že bez patřičné regulace hrozí růst manipulací a finanční nestability.
Trumpova politika přináší výrazné změny do ekonomického směřování Spojených států. Ačkoli krátkodobě může stimulovat růst, dlouhodobě nese značná rizika spojená s rostoucím zadlužením, inflací a možnou destabilizací světového obchodu. Zda půjde o úspěšný experiment, nebo spíše krok k ekonomické krizi, ukáže až čas.
Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel ve výši 25 % na dovoz z…
Bývalá první dáma České republiky a renomovaná herečka Dagmar Havlová (71) se na sociálních sítích…
Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se ve Sněmovně vyjádřil k situaci…
Tomio Okamura a trestní stíhání za volební plakáty SPD Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie…
Evropská unie čelí klíčovým geopolitickým výzvám, mezi které patří nejistá bezpečnostní situace a rostoucí regulační…
Po pěti letech se může vrátit prestižní závod Brno MotoGP. Masarykův okruh, který hostil světový…