Záchrana veřejnoprávních médií, nebo jejich zánik? Opozice kritizuje, vláda obhajuje jako obranu demokracie

Ve sněmovně se opět rozhořela debata o budoucnosti veřejnoprávních médií v Česku. Předmětem sporů je mediální novela, která má nejen zvýšit koncesionářské poplatky, ale také rozšířit jejich plátce. Vládní koalice obhajuje tuto změnu jako nezbytný krok pro zachování nezávislosti České televize a Českého rozhlasu, zatímco opozice ji považuje za nespravedlivou a navrhuje financování médií ze státního rozpočtu.

Spory zahrnují i otázky transparentnosti hospodaření veřejnoprávních institucí a návrhy na internetovou daň, která by podle kritiků dopadla i na občany bez televize či rádia. Zástupci vlády varují před ohrožením demokracie, zatímco opozice zpochybňuje efektivitu současného systému. Jak se na problematiku dívají koaliční a opoziční poslanci? Proč některé státy Evropské unie již upustily od koncesionářských poplatků? A co hrozí, pokud novela nebude schválena?

Debata o financování veřejnoprávních médií: dva zcela odlišné pohledy

Poslanecká sněmovna zahájila druhé čtení kontroverzní mediální novely, která by měla přinést zvýšení koncesionářských poplatků na 150 korun za televizi a 55 korun za rozhlas měsíčně. Vládní čtyřkoalice tvrdí, že bez této změny by mohlo dojít k omezení produkce veřejnoprávních médií, což by podle nich znamenalo vážnou hrozbu pro demokracii. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) zdůraznil: „Posunutí termínu má zajistit, aby nedošlo k výraznému omezení služeb poskytovaných ČT a ČRo.“

Podle generálního ředitele České televize hrozí bez navýšení poplatků snižování počtu zaměstnanců a omezení výroby původních pořadů, což by negativně ovlivnilo kvalitu i rozsah služeb. Na druhé straně opozice, zejména hnutí ANO a SPD, tuto novelu tvrdě kritizují a navrhují financování veřejnoprávních médií přímo ze státního rozpočtu. Andrej Babiš (ANO) dokonce uvedl, že jeho hnutí poplatky zcela zruší, pokud zvítězí v příštích volbách.

Opozice: kritika poplatků a požadavky na transparentnost

Opoziční poslanci podali přes třicet pozměňovacích návrhů k novele. Mezi nejvíce diskutované patří návrh na internetovou daň, kterou ostře kritizovala pirátská poslankyně Klára Kocmanová: „Tento návrh by postihl i ty, kteří nevlastní televizi nebo rádio, ale mají rychlý internet v telefonu.“ Hnutí ANO se pak staví proti plošnému zavedení poplatků pro firmy bez ohledu na jejich činnost. „Je absurdní, aby podniky platily poplatky za zaměstnance, kteří s televizí nebo rozhlasem v práci vůbec nepřijdou do styku,“ uvedl poslanec Patrik Nacher (ANO).

SPD se kromě odmítání novely zaměřuje na transparentnost hospodaření veřejnoprávních médií. Předseda SPD Tomio Okamura volá po zveřejnění platů zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu, stejně jako rozpočtů na jednotlivé pořady. „Nechápu, proč Česká televize tají své finance. V běžném životě, když někdo zatajuje informace, obvykle to znamená, že se tam něco nekalého děje,“ prohlásil Okamura.

Koalice: nezávislá média jako pilíř demokracie

Vládní zástupci se brání nařčením opozice a obhajují nutnost zachování současného modelu financování. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) označila Okamurovu kritiku za útok na principy demokratického státu: „Jeho problémem jsou média, která jsou nezávislá a objektivní. My považujeme taková média za základní pilíř demokracie, politické soutěže a vyspělosti společnosti.“

Evropský kontext a budoucnost koncesionářských poplatků

Financování veřejnoprávních médií prostřednictvím koncesionářských poplatků není v Evropě jednotné. Zatímco 17 členských států Evropské unie tento systém zrušilo, včetně zemí jako Finsko, Švédsko a Dánsko, Česko se řadí mezi deset států, které ho nadále uplatňují. Německo však aktuálně zvažuje, že od povinných poplatků také ustoupí.

V českém kontextu zůstává otázka financování veřejnoprávních médií zdrojem ostrých názorových střetů mezi vládou a opozicí. Zatímco vláda považuje změny za klíčové pro udržení nezávislosti médií, opozice zpochybňuje jejich efektivitu a přiměřenost vůči daňovým poplatníkům. Jakým směrem se tato debata nakonec ubere, ukáže až další jednání ve sněmovně.