Pokud Slovensko nedostane plyn, Ukrajina může přijít o elektřinu, varuje Fico

Slovenský premiér Robert Fico varoval Ukrajinu před možnými odvetnými opatřeními, která by zahrnovala zastavení dodávek elektřiny, pokud by Kyjev od začátku příštího roku přerušil tranzit ruského plynu přes své území na Slovensko. Fico toto stanovisko zveřejnil na svém profilu na sociální síti.

Podle jeho slov je Rusko připraveno pokračovat v dodávkách zemního plynu i po 1. lednu 2025. Tuto skutečnost údajně potvrdil během svého nedávného jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. „Pokud plyn na Slovensko přestane proudit a nastanou důsledky, o kterých jsem mluvil a proti nimž bojuji, žádám, abyste se obraceli na ukrajinského prezidenta a úřady zemí EU, nikoliv na slovenskou vládu,“ napsal Fico.

Premiér také dodal, že po 1. lednu přehodnotí situaci a zváží možné kroky proti Ukrajině. Pokud by to bylo nutné, Slovensko by mohlo přerušit dodávky elektřiny, kterou Ukrajina podle Fica využívá k pokrytí výpadků své sítě. „Jestli se nedomluvíme jinak, tato možnost zůstává otevřená,“ prohlásil.

Slovensko jako energetický partner Ukrajiny

Navzdory současným sporům Slovensko pomáhá Ukrajině nejen humanitárně, ale také prostřednictvím dodávek paliv a elektřiny. Jen v období od ledna do listopadu letošního roku vyvezlo Slovensko na Ukrajinu 2,4 milionu megawatthodin elektřiny, což znamená meziroční nárůst o 152 %. Tyto údaje zveřejnila agentura Reuters.

Ukrajina však už dříve oznámila, že po vypršení současné smlouvy nehodlá pokračovat v přepravě ruského plynu přes své plynovody do Evropy. Podle Fica by ukončení tranzitu plynu zvýšilo náklady alternativních tras, což by negativně dopadlo na Slovensko i Evropskou unii. Slovensko by podle premiéra přišlo o půl miliardy eur na poplatcích za tranzit. Navíc by celá EU čelila ekonomickým ztrátám odhadovaným na 120 miliard eur během následujících dvou let, což by mohlo ovlivnit její konkurenceschopnost.

Kritika Ukrajiny a volání po mírových jednáních

Fico obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že jeho rozhodnutí o neprodloužení tranzitu plynu a odmítnutí příměří vedou Ukrajinu do hluboké krize. Na summitu EU se prý oba politici dostali do ostré slovní výměny. Premiér tvrdí, že Kyjev svým postojem zhoršuje vlastní vyjednávací pozici a že Ukrajina nakonec zaplatí „obrovskou cenu“ v podobě ztráty území a přítomnosti cizích vojsk. Zároveň znovu apeloval na zahájení mírových jednání a nabídl Slovensko jako neutrální platformu pro případné rozhovory.

Kontroverzní návštěva Moskvy

Robert Fico nedávno navštívil Moskvu, kde jednal s Vladimirem Putinem. Tím se stal teprve třetím představitelem z Evropské unie, který od vypuknutí války navštívil ruského prezidenta. Putin při setkání ocenil „neutrální postoj“ Slovenska a označil zemi za možného prostředníka pro jednání o míru. Slovenský premiér v této souvislosti zdůraznil ochotu jeho vlády přispět k ukončení konfliktu diplomatickou cestou.

Ruský prezident zároveň kritizoval Západ a Ukrajinu, obviňujíc je z rozpoutání konfliktu, který označil za největší bezpečnostní hrozbu v Evropě od druhé světové války.

Historický kontext a další kroky

Napětí mezi Slovenskem a Ukrajinou se odehrává na pozadí dlouhodobého konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, který vypukl v roce 2014 anexí Krymu a eskaloval v roce 2022 rozsáhlou invazí ruských vojsk. Slovensko bylo dosud klíčovým spojencem Ukrajiny, ať už prostřednictvím humanitární pomoci nebo energetických dodávek. Současné spory tak představují významný obrat v regionální diplomacii a ukazují na komplikovanou geopolitickou situaci ve střední Evropě.

Zda se napětí mezi Bratislavou a Kyjevem podaří překonat, nebo zda přerostou v hlubší konflikt, bude záviset na výsledku jednání, která mohou ovlivnit i budoucí vztahy EU s Ruskem a Ukrajinou.